E. vnitřně slyší hudbu [1] smyčců čel hrajících úvod do Mahlerovy druhé symfonie. A má příjemný pocit [2], vyplývající z toho, že hraje její oblíbená skladba. Na pozadí zkušenosti také má vizuální vjem [3] tunelu magnetické rezonance (“kouká do blba, rozšířená perspektiva”).

Hrana tónu padá do okamžiku, kdy z pauzy začíná ostrá melodie (hudební přechod).

E. slyší zvuk ve “velkém rozlišení”, rozeznává nátlak na struny, označuje zkušenost za zvukově velmi bohatou. Slyší orchestr i s chybami nástupů. “Téměř jako bych to slyšela z CE.” Hudba byla vyvolána zvukem fMRI, snažila sa, aby šla stejně rychle, ale nevycházelo to.

[IH, F, OSee : visual, auditory]