E. si vnitřně říká [1] “dobrý [!] den”. A zároveň vnitřně vidí jak vstupuje do kanceláře [2], kde vidí (ze svého pohladu) p. Švecovou, která sedí u stolu, zdvihne oči od stolu a podívá se na E. - [“nevím co má na sobě; úsměv, rozpoznatelné rysy, který nejsou jako na fotografii, ale poznám je; dominantní černé vlasy, rozpuštěné” + “pocit z kanceláře”]. E. dále říká nebo plánuje říkat [3] “nebude zapotřebí” (klíče vracím) - intence vrátit klíče [“ty slova tam možná nebyly”]. P. Švecová je rozpoznána nějakým jiným způsobem než čistě “fotograficky”.

Vniřní řeč - ale neslyší svůj hlas, není tam intonace.

Vzpomínka, jeden z výstřižků dne, “rychlých sketchů”, které se jí střídali v hlavě - vcházení do kanceláře, počátek interakce s p. Švecovou.

Kdo a jak říká “dobrý den”?

[ISee, ISp, U : visual, verbal : internal]