N. si vnitřně říká: “že máš pocit(!)…”. Slyší svůj hlas.

N. vnímá, že po slově “pocit” má následovat slovo “že”. Ve zkušenosti je jako slovo, ale je tam jinak než jak ta vnitřně vyřčená slova.

Věta se týkala události před 10s., kdy N. cuklo v noze.

[]