N. má vizuální představu - vzpomínku, která je celkově tmavá - vidí jak sedí v lavici, z pohledu jak seděla. Možná o trochu výšše než v situaci, která je zdrojem vzpomínky. Není tam moc detailů.

Vnímá dřevěnou lavici a část hlavy holky před sebou. Krátké tmavé vlasy, ostrý sestřih, po ramena, nevnímá krk, ramena záda.

Tmavé - jako když fotografii ubereme světlo.

Představa je vzpomínka na příjímačky na VŠ. Nějakou dobu před tónem podobná předtava, kde se zaměřuje na propisky na lavici. V okamžiku tónu je to “pozůstatek” této předchozí představy.

-

[]