N. má vizuální představu rovnostranného trojúhelníku, který má vnitřně vepsanou i z venku opsanou kružinici na šedo-bílém pozadí. Vrcholy nejsou jasně vidět. Obrysy jsou šedočernou barvou.

N. vnímá tuto představu v levém horním rohu vizuálního pole. Představa má nízkou intenzitu.

N. si vnitřní říká “kružnice vepsaná(!)…” jako komentář k představě. Říkání má větší intenzitu přítomnosti ve zkušenosti, obraz je v pozadí.

N. přemýšlí nad matematickou, geometrií a problémem rýsování. Říkání je součást delší věty.

[]