N. zažívá viuální představu, která obsahuje část namalovaného obrazu (přiblížení, zaměření na část) - jedná se o budovu Národního muzea. Představa je v barvách - hlavní barvy jsou nebe - modrá a budova - odstíny béžové( a hnědé). Budova je spíše v obrysech, bez datailů. Přiblížená část je levá strana vchodu a nebe. Malba je z perspektivy někoho kdo je “ve vdzuchu” na Václávském náměstí.

Zároveň si N. vnitřní říká (i slyší svůj hlas): “stínování té(!) barvy”. Tón zazní po “té”, ale ve zkušenosti je celá věta. (N. si větu už řekla před tím a ve chvíli zaznění tónu ji jen opakuje.) Řeč nemá přímou souvislost s představou.

Jedná se o obraz, který N. namalovala.

[]