N. zažívá “rychlou vizuální představu” střešního okna v jejím pokoji viděného ze zpodu. Je den, je vidět modrá oblaku a bílá zeď kolem okna. To samo má rozeznatelmý rám. Představa neobsahuje “žádné detaily”.

N. nedává představa smyslu, protože přemýšlela o pokoji “za noci”. Jedná se do určité míry o vzpomínku. N. přemýšlí o snu, ve které vlak probořil stěnu domu (N. bydlí u trati). Přemýšlení je bezemoční.

[]