T. se usmívá a vnímá 1) fyzický projev úsměvu - pnutí ve tvářích, 2) dozvuk pocitu pobavení (“něžné usmání se”) a 3) pozoruje “poloexistující” objekt před sebou. Na periferii okrajově vnímá 4) tlak v podbřisku.

Vidí 3) součástky plastové konstrukce masky v MRI, nazývá to “koulala jsem na rypáček prasátka”. Vizuální vjem se přetavil do představy objektu, který reálně neexistuje, byl ale viděn.

T. detailně zkoumá součástky masky a asociují se na ně představy (“věci připomínají věci”).

Tón zastihl T. uvědomění, že “na něco koukám”. Úsměv s vizuální zkušeností nesouvisí - úsměv souvisel s pobavením ze zkušeností, která předcházela.

[]