T. vnitřně 1) říká-zpívá slovo “vždycky”, hrana tónu je uprostřed. Produkuje ho i slyší ho.

T. se naží trefit do rytmu rezonance, tj. slabiky jsou zřetelné, čeká na rezonanci, hrana tónu přijde v čekání na slabiku “cky”.

T. poslouchá rezonanci jen okrajově, 2) všímá si rázových vln zvuku, který sám o sobě neposlouchá, pozornost je u důrazů.

T. si vnitřně zpívá do rytmu rezonance. Rezonance má ale pomalejší rytmus než písnička.

Vědomě zpomalovaluje písničku, aby se trefila do rytmu rezonance.

Píseň “a já sám, vždycky sám, své koníčky okšíruju”, kterou asi půl minuty zpívala do kola.

[]