This is an old revision of the document!
N. vnitřně vyslovuje a slyší svým hlasem slovo “kontu(!)ra”, slabika “ra” není dořeknuta. Slovo bylo zopakované po několiláté a jeho význam není ve zkušenosti přítomný, “říkám ho prázdně”. Důležité je “to jak to zní, jak to říkám”, nikoliv význam slova.
Pozornost je 100% na slově, jeho říkání-slyšení.
N. slovo vyslovila asi už před 5s a od té doby ho vyslovila asi 4x.
N. identifikuje zkušenost jako součást “myšlenkového pochodu”. “Nevím, co to znamená, nic mi to neříká.”
[]