D4-1-3 des06mv27 "Soucit se vzpomínkou"
des_a_sample_header |
ID | des06mv27 |
sample_order | 27 |
wave | SINGLE5 |
stream | mri |
day | 4 |
session | 1 |
session_order | 3 |
personparticipant | Valerie |
interviewer | TH |
sampler | TH |
coder | TH |
status | |
code_archive | 1 |
des_coding_5fp |
Inner speech | 0 |
Image | 1 |
Sensory awareness | 0 |
Feeling | 1 |
Unsymbolized thinking | 0 |
des_coding_5fp_plus |
inner hearing | 0 |
outer seeing | 0 |
outer hearing | 0 |
effort | 0 |
des_coding_5fp_plus2 |
inner_movement | 0 |
mind_blanking | 0 |
valence | 0 |
des_coding_6modalities |
verbal | 0 |
visual | 1 |
auditory | 0 |
bodily | 0 |
cognitive | 0 |
emotional | 1 |
des_coding_form |
quality | 2 |
complexity | 3 |
des_coding_inteexte |
internal | 2 |
external | 0 |
internal-external | 0 |
Hrana tónu
V. má [1] vizuální představu, ve které sedí na zadní sedadle auta - před ní je pohled na sedadla ve předu a ven přes přední sklo. Přes okno je vidět město, raní světlo na budovách.
Představa má původ ve vzpomínce, respektive ve skutečné události, (“vzpomínka na dnešní ráno”), ale není přesná: “v realitě jsem seděla ve předu”.
Zároveň zažává pocity smutku [2], “jakoby mi bylo smutno za tou vzpomínkou”. Pocit je pro V. pocitem “derealizace” (neskutečna, “ta vzpomínka mi nepřišla skutečná”), V. cítí distanc od vzpomínky, jakoby nebyla její a prožívá lítost, že vzpomínka “není ničí” - má soucit se vzpomínkou. Pocity smutku vycházejí z prchavosti vzpomínky, ne kvůli tomu, co obsahuje.
Kontext
Pocit derealizce V. intepretuje jako malý přechod mezi pobytem v Praze a Bratislavě behěm jednoho dne - chybí jí jasný předěl, proto z pozice “teď” (jedno město) intepretuje raní minulost (v druhém městě) jako sen.
Nejistoty
Poznámky k validaci
Poznámky